Vyhledávání církevních
obcí a oblastí

 

Svátosti

Svátosti jsou základní projevy Boží milosti. Jsou to posvátné úkony prováděné na člověku, aby tento dosáhl spásy, mohl být přijat do životního společenství s Bohem a zůstal v něm zachován. Přijetí tří svátostí otevírá možnost sjednocení s Pánem při jeho opětovném příchodu.

 

 

Spása ve svátostech je založena na tom, že se Ježíš Kristus stal člověkem, obětoval svůj život na kříži a vstal z mrtvých a zároveň na vyslání a působení Ducha svatého.  

K tomu, aby svátost mohla projevit svůj spásný účinek, je zapotřebí víra.

Svátost vzniká ze čtyř vzájemně propojených veličin:

  • znak (signum / materiál): gesto (ritus) nebo viditelný prvek
  • obsah (res / forma): přítomnost spásy
  • dárce (pověřený nositel úřadu)
  • víra (příjemce), aby svátost byla přijímána ke spáse.

V Písmu svatém se mimo jiné píše: „Tři jsou, kteří vydávají svědectví – Duch, voda a krev – a ti tři jsou zajedno” (1. list Janův 5, 7.8). V tomto pořadí zná Novoapoštolská církev tři svátosti ustanovené Ježíšem Kristem.

Svatý křest vodou
 

Svatý křest vodou

Svátost Svatého křtu vodou je prvním a základním projevem milosti trojjediného Boha vůči člověku, který věří v Ježíše Krista. Křtem získává křtěnec podíl na zásluze, kterou Ježíš Kristus vydobyl pro lidstvo svou smrtí na obětišti.

Svatý křest vodou smývá dědičný hřích a křtěnec vstupuje do prvního blízkého vztahu s Bohem – stává se křesťanem. Tím vstupuje do církve, tedy do společenství těch, kteří věří v Ježíše Krista a vyznávají ho jako svého Pána. Křtěnec slibuje, že se bude vyhýbat hříchu a ve svém životě bude následovat Krista.

Křest vodou je prvním krokem k obnově člověka v Duchu svatém. Bůh křtem otevírá křtěnci cestu ke spáse v Kristu a nakonec k absolutnímu vykoupení. Svatý křest vodou a Svaté zapečetění představují společně znovuzrození  z vody a Ducha.

Svátost Svatého křtu mohou přijmout také děti. V tomto případě musí rodiče vyznávat víru v Ježíše Krista a slíbit, že budou křtěnce vychovávat v souladu s evangeliem.

Vzhledem k tomu, že Svatý křest vodou je svěřen církvi jako celku, má platnost také křest řádně prováděný v jiných církvích, tj. ve jménu trojjediného Boha a pomocí vody.

Svaté zapečetění
 

Svaté zapečetění

Svátost Svatého zapečetění představuje udělení daru Ducha svatého věřícímu – Boží Duch trvale přebývá v člověku, Bůh sám daruje podíl na své povaze.

V zapečetění se završuje znovuzrození z vody a Ducha, které bylo Bohem započato ve Svatém křtu vodou. Věřící se stává Božím dítětem a dědicem budoucí slávy; je povolán, aby patřil k Pánově nevěstě a stal se prvotinou v budoucím Kristově království.

První bližší vztah mezi člověkem a Bohem, který byl vytvořen při Svatém křtu vodou, získává při Svatém zapečetění novou kvalitu.

Dle svědectví Písma je Svaté zapečetění vázáno apoštolským úřadem a bývá darováno dospělým i dětem vložením rukou a modlitbou apoštola.

Svátosti může přijmout každý bez ohledu na věk, původ a pohlaví.

Svatá večeře Páně
 

Svatá večeře Páně

Svatá večeře Páně je oslava radosti a díků. Je to hostina památky, neboť si při ní v prvé řadě připomínáme smrt Ježíše Krista jako jedinečnou a navždy platnou událost.

Je také hostinou vyznání – vyznání Kristovy smrti, vzkříšení a opětovného příchodu.

Svatá večeře Páně je ve třech ohledech hostinou společenství – Ježíš Kristus s apoštoly, s věřícími a bohoslužebná obec mezi sebou.

Svatá večeře Páně zachovává duši věčný život a dává jí jistotu, že může zůstat v životním společenství s Vykupitelem Ježíšem Kristem (Jan 6,51-58). „Tělo a krev” Ježíše Krista se dnes podávají jako chléb a víno ve formě hostie.

Chléb a víno se konsekrací a pronesením ustavujících slov ve své podstatě nemění. Přidává se k nim podstata těla a krve (konsubstanciace).

Ve Svaté večeři Páně odpovídá chléb a víno lidské povaze a tělo a krev božské povaze Krista.

Chléb a víno nejsou metaforami nebo symboly těla a krve Ježíše Krista; vyjádřeno jinými slovy: tělo a krev Ježíše Krista jsou skutečně přítomny (reálná přítomnost).

Také oběť Ježíše Krista je ve Svaté večeři Páně přítomna.

Požíváním Svaté večeře Páně ve víře si člověk přivlastňuje Ježíšovu povahu a získává novou sílu k překonání všeho, co by mohlo bránit duši v dosažení věčné spásy (srov. Zjevení 12,11).