Svatá večeře Páně je hostinou památky: při ní si připomínáme smrt Ježíše Krista jako jedinečnou a navždy platnou událost. Účastí na Svaté večeři Páně dáváme najevo, že věříme ve smrt, vzkříšení a opětovný příchod Ježíše Krista. Kdo se v Novoapoštolské církvi účastní Svaté večeře Páně trvale, hlásí se zároveň i ke své víře v dnes působící apoštoly Ježíše Krista. V tomto směru je Svatá večeře Páně také hostinou vyznání. Ve Svaté večeři Páně má Ježíš Kristus společenství v prvé řadě s apoštoly a potom také s věřícími. Při oslavě Večeře Páně mají navíc věřící společenství mezi sebou navzájem.
Vysvěcením (konsekrace) se tělo a krev Ježíše Krista stávají přítomnými. Chléb a víno se vysvěcením ve své podstatě nemění, to znamená, že se neproměňují. K chlebu a vínu se připojuje podstata těla a krve Ježíše Krista. Tento způsob se nazývá „konsubstanciace“. Při Svaté večeři Páně nejsou chléb a víno obrazem nebo symbolem těla a krve Ježíše Krista, tělo a krev Ježíše Krista jsou po vysvěcení skutečně přítomny.
Novoapoštolské vyznání víry vyjadřuje v deseti článcích závazně věrouku Novoapoštolské církve. Jeho úkolem je také formulovat postoje novoapoštolských křesťanů k víře.
Novoapoštolské vyznání víry zní:
Víra v sobě zahrnuje důvěru, poslušnost a věrnost vůči Bohu. Člověk z ní čerpá naději na Boží milosrdenství a pomoc. V Židům 11,1 se k tomu píše: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“
V počátku víry stojí vždy Bůh, který se zjevuje slovem a skutkem. Víra je Boží dar. Pravá víra pramení z milosti Božího vyvolení.
Současně je víra také úkolem pro člověka. Jestli a do jaké míry člověk uvěří, závisí totiž i na jeho účasti: Člověk musí chtít věřit. Proto je třeba se za víru modlit. „Věřím, pomoz mé nedověře“ (Marek 9,24).
Novoapoštolská církev schvaluje přírodovědný výzkum v souladu s Božím úkolem: naplňte zemi a podmaňte si ji. Rámec pro tento úkol je stanoven v Desateru přikázání a v Ježíšově evangeliu. Důležitou součástí je také absolutní úcta k lidskému životu v celé jeho rozmanitosti.
Vzhledem k rychlému vývoji biotechnologického odvětví lze stanovit pouze základní stanoviska k jednotlivým oblastem.
Novoapoštolská církev a její členové ctí náboženské vyznání druhých a nevyjadřují se negativně o jinověrcích, jiných náboženstvích a společenstvích. Snaží se o dobrý a pokojný vztah na úrovni vzájemného respektu. Církev odmítá jakoukoliv formu náboženského fanatismu.
V dialogu s ostatními křesťanskými církvemi se zdůrazňují společné znaky křesťanské víry bez ohledu na odlišné teze učení.
Vize: Je to církev, v níž se lidé cítí dobře, a naplněni Duchem svatým a láskou k Bohu vedou život podle evangelia Ježíše Krista, a tak se připravují na Jeho opětovný příchod a věčný život.
Mise: Vychází z Ježíšova pověření jít ke všem lidem, učit je evangeliu a křtít je vodou a Duchem svatým. Poskytovat duchovní péči, budovat vřelé společenství, v němž každý zažívá Boží lásku a radost, aby mohl sloužit Jemu i ostatním.
Ježíš Kristus byl vzkříšen. Díky jeho vzkříšení má věřící oprávněnou naději na vlastní vzkříšení a věčný život: „Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života“ (1. Korintským 15,20–22).
Víra ve vzkříšení Ježíše Krista je nutná, protože jeho vzkříšení ukazuje, že Ježíš Kristus je Spasitel světa (srov. 1. Korintským 15,14).